Kdo dělá obsah, má prý vyhráno. Kdo však nehledí na formu, obsahem to nezachrání. Podívejte se na pár příkladů, jak lze hrubkou degradovat hodnotu i toho nejlepšího textu.
Píáristi, novináři, blogeři, správci sociálních sítí, copywriteři napříč žánry, a vůbec všichni lidé komunikující za organizaci, by měli ctít Pravidla českého pravopisu, bibli všech pisálků. Nerespektováním pravopisných a gramatických zásad si totiž koledují o dost špatné PR. Inspiraci k tématu jsem získala po tom, co mi přišla pozvánka na konferenci, jíž jsem se měla účastnit.
Nabyté vědomosti radí psát „nabitý program”
Navzdory tomu, že e-mail měl být milým připomenutím a předzvěstí toho, jak to bude úžasné, byl tristní po obsahové i grafické stránce. „Třešničkou” bylo konstatování, že „máme přijít přesně, musíme začít včas, program je totiž nabytý”.
Po prvotním „wtf” přišlo zklamání doprovázené mylným pocitem, že to muselo každého minimálně pobavit, ne-li odradit. Tak jsem si totiž připadala já. Totálně demotivovaná na konferenci s podnikatelským zaměřením chodit. Nicméně, překousla jsem to a panu pořádajícímu napsala upřímnou a slušnou zprávu. Odpověď sice obsahovala, věřím, že stejně upřímné, poděkování za upozornění, odůvodnění svedené na nedostatek času už ale tak potěšující nebylo.
Moje deziluze se prohloubila ve chvíli, kdy mi veřejně poděkoval podruhé, a dodal, že jsem byla jediná (z celkem asi padesáti účastníků), kdo na to reagoval. To si vážně nikdo ničeho nevšiml či jsou lidé natolik zaměstnaní, že kvůli časovému presu nemají kdy? Nebo se jedná o poslední fázi konzumentovy letargie? I když nejsem ortodoxní češtinář, nejsem ani ignorant. Nemůže mi být jedno, jaké I mi kdo v oficiální komunikaci naservíruje.
A teď tedy ke kamenu úrazu. „Nabytý” se použije, když něco získám nebo dostanu - vědomosti, majetek, dojem, atd. Naproti tomu program či baterie, může být prakticky jen „nabitý" - napráskaný, plný. V případě, že byste od někoho dostali novou baterku nebo vytištěný program, bude se jednat o nabyté věci. Takové spojení se ale téměř nepoužívá a v 99 % případů se vždy bude jednat o program, akci nebo nabitý den. Připomenout si to se hodí obzvláště při psaní pozvánek nebo reportů z eventů.
Píšete o sobě? Myslete na Jirku
Pokaždé, když vidím chybně uvedené mě/mně, vzpomenu si na fígl učitelky ze základní školy a říkám si „vždyť je to přeci tak jednoduché”. Než si pamatovat, který tvar v jakém pádě použiji, zvolím metodu Jirka. V dané větě dosadím za mě/mně Jirku/Jirkovi. A to je celé.
Pes mně (Jirkovi) donesl míček a čekal na aport.
Proklínej mě (Jirku), jak chceš, stejně budu mlčet.
Když tam sedí „Jirkovi”, píšu delší variantu - mně. Když sedí kratší „Jirku”, zvolím mě.
Abyste z toho nezešedivěli
Stoprocentně nejčastějším přešlapem, s nímž se osobně v praxi setkávám je, když mi někdo napíše „Aby jste ušetřila až 2 000 korun, …”. V tu chvíli si rvu vlasy. Žádné „aby jste”, „kdy by jste”, „aby jsme”, „když by jsem” neexistuje. Je to chybný patvar, ke kterému lidé bohužel tíhnou, nejspíš kvůli já jsem, ty jsi, my jsme, vy jste - tedy slovesu „být” v oznamovacím způsobu a v přítomném čase.
Jenže, „aby/kdyby” jsou spojky, jejichž součástí je pomocné sloveso být v podmiňovacím způsobu, který je daný - bych, bys, by, bychom, byste, by.
Kdyby/aby tedy časujeme obdobně:
kdybych, kdybys, kdyby, kdybychom, kdybyste, kdyby
abych, abys, aby, abychom, abyste, aby
Respekt rodům
Při psaní je potřeba myslet na shodu podmětu s přísudkem. Zvláště u sloves v první osobě čísla množného času minulého s podmětem ve středním rodě máme tendenci psát v koncovce y namísto a.
Témata byly dopředu daná/ Témata byla dopředu daná.
Auta jely rychle za sebou/ Auta jela rychle za sebou.
O tom, že u ženského rodu a mluvíme-li o dětech používáme v přísudku y; když je podmět my všichni, píše se měkké i; stejně tak u mužského životného přidáme měkké a naproti tomu u mužského neživotného dáme tvrdé, se netřeba rozepisovat.
Gramatiku musíme pilovat od základu. Pamatujete na diktáty?Pozornost si zaslouží několikanásobný podmět ve větě, který může být matoucí. V situaci, kdy podmět předchází přísudku, se orientujeme podle toho, zda je aspoň jeden z podmětů v rodě mužském životném. Ten má vždy přednost a píšeme měkké i. Zbylé varianty odpovídají obecným pravidlům výše popsaným.
Petr, babička a štěňata Alfík a Beník se vydali na procházku.
Když se podmět nachází za přísudkem, máme dvě možnosti. Můžeme se řídit pravidlem přednosti rodů anebo shodu určuje to podmětové jméno, které je nejblíže přísudku.
Dražby se zúčastnili akciové společnosti a zastupitelé města. (přednost rodů)
Dražby se zúčastnily akciové společnosti a zastupitelé města. (blíže jsou společnosti - rod ženský).
Když ani jeden z podmětů není v mužském životném rodě a řídíme se pravidlem rodů, přednost dostává ženský a mužský neživotný rod před středním, a použijeme tedy y.
Objeveny byly starověká pohřebiště a dary obětované bohům. (přednost mají dary před pohřebišti, a proto píšeme y, nikoli a)
Podle pravidla bližšího podmětu by však věta zněla následovně.
Objevena byla starověká pohřebiště a dary obětované bohům.
Tvrdé a měkké souhlásky vždy neplatí
Už ve třetí třídě jsme se učili o měkkých a tvrdých souhláskách a jejich výjimkách, abychom věděli, jestli napsat i nebo y. Během desítek let, kdy je denně vidíme někde napsané, už nás ani nenapadne o správné variantě na moment pochybovat. Někdo to ale přesto někdy netrefí.
Vzpomněla jsem si na neoblíbenou kolegyni z bývalé práce, která poslala žádost na nejmenované ministerstvo kvůli převzetí záštity nad akcí s oslovením “Vážená paní minystryně”. Dalo nám pak hodně úsilí záštitu vyjednat.
Z toho, i když se jedná o extrémní příklad, vyplývá jediné. Protože žádný učený z nebe nespadl a nikdo není dokonalý, dejte své texty přečíst kolegům a přátelům. Možná uvidí chybky, vůči kterým jsme po vlastním osmém přečtení už doslova imunní.
Závěr
Nemohu se smířit s faktem, že úroveň češtiny vlivem online komunikace upadá. Zjednodušování, užívání symbolů, nedbalost pravopisu a gramatiky ve snaze chrlit kvanta a kvanta obsahu, to všechno pomalu posouvá náš národní jazyk za hranice přípustného. Méně filozofický, ale nanejvýše praktický rozměr gramatických chyb v marketingové komunikaci je ostuda a špatné PR!
Podělte se o svůj „nejlepší” úlovek z bahna gramaticky nekorektního contentu, na který jste kdy narazili. Napište mi do komentářů.
