Barcamp je legendární setkání podnikatelů, vizionářů, marketérů, programátorů, grafiků a dalších profesí, které chtějí sdílet své pracovní zkušenosti s dalšími profesionály v oboru. Na konferenci do Zlína jsme se 14. února vypravili s částí týmu, a jaké postřehy si odtud odnášíme, si přečtěte v dnešním článku.

Myšlenkové mapy v podnikání (Daniel Gamrot)

Myšlenkové mapy probouzejí vaše nápady.

Pokud často plánujete nebo si zapisujete poznámky, zkuste pro to použít myšlenkové mapy. Používejte jednoduchá klíčová slova, namísto složitých vět a doplňte je barvami a obrázky. Že neumíte kreslit? Nevadí. Pomocí základních tvarů (kolečko, čtvereček, trojúhelník) nakreslíte cokoliv.

I taková snídaně se nakonec může ukázat jako složitý projekt :-) I taková snídaně se nakonec může ukázat jako složitý projekt :-)

Díky tomu, že se nebudete zabývat zdlouhavým psaním, můžete být mnohem kreativnější a navíc vás napadne mnohem víc věcí. Pokud budete na mapě pracovat v týmu, což určitě vyzkoušejte, objevíte spoustu nápadů, na které byste si při plánování projektu sami nevzpomněli.

Při tvorbě začněte s velkým papírem a doprostřed si nakreslete logo nebo symbol, který je pro daný projekt specifický. Používejte pro jednotlivé větve barvy a moc se nerozepisujte - ideální je jedno klíčové slovo doplněné o jednoduchý symbol.

Každá mapa by měla projít “životním cyklem”:

  1. Proč chci na daném projektu pracovat? Proč bych se do něj měl pouštět?
  2. Jaký bude výsledek? Co z toho budu já nebo moji zákaznici/uživatelé mít?
  3. Sbírání nápadů - sepište opravdu všechno, co vás napadne.
  4. Organizace - snažte se jednotlivé nápady organizovat do jasných okruhů.
  5. Co musím já nebo kolegové udělat? Rozdělte si role a zapište úkoly.

Sedíte často a hodně? (Kristýna Baštářová)

Sedavé zaměstnaní je v dnešní době skoro samozřejmostí. Dlouhodobé sezení ale přináší nemalé zdravotní komplikace. Přitom základem pro lepší sezení je jen několik jednoduchých pravidel:

  1. Uzpůsobte si pracovní místo podle ergonomických doporučení.
  2. Dodržujte pravidlo pravých úhlů - všechny části těla by měly svírat pravý úhel.
  3. “Zdravé” židle jsou spíše marketingový tah. Bohatě postačí obyčejná židle, nejlépe s opěrkou hlavy a pohodlnými opěrkami na ruce. Pro vylepšení si můžete pořídit např. balanční čočku.
  4. Snažte se sedět rovně a dýchat do břicha.

Jak správně sedět u počítačeJak správně sedět u počítače, zdroj: podruce.cz

12 věcí, které když uděláš ještě dnes, budeš lepším copywriterem/designérem/člověkem už zítra (Jana Stará)

S radami, jak si rozvíjet svou osobnost, se v poslední době roztrhl pytel. Většinou mi ale připadá, že nám pouze nasazují růžové brýle a jejich ideální výsledek je spíše utopií než reálným stavem. Proto mě potěšil “workshop” Jany Staré, jež prozradila 12 věcí, které když budete dělat denně, pomůžou vám k “lepšímu já”.

  1. Narovnej se. Narovnáním si “zlepšíte svoji pozici”. Myšleno v tom smyslu, že si uvědomíte, že krčit se někde v koutě není zrovna dobré pro vaše sebevědomí.
  2. Nadechni se. Zkuste se pořádně zhluboka nadechnout, nejlépe čerstvého vzduchu. Uvidíte, jak vám to osvěží myšlení.
  3. Podívej se kolem sebe. Rozhlédněte se po svém okolí. Co vidíte? Kde zrovna sedíte? Není čas na nějakou změnu?
  4. Sněz to. Užívejte si jídlo. Nejdříve se na něho pořádně podívejte, přivoňte. Zjistěte, co vlastně jíte.
  5. Pohni se. Co se takhle na chvíli projít, alespoň po místnosti? My jsme na workshopu začali běhat po chodbách :-)
  6. Co cítíš? Jak se cítíte, co zrovna prožíváte? Uvědomte si, jak se vaše nálady střídají. Neexistuje něco, co byste mohli změnit, a zbavit se třeba blbé nálady?
  7. Nemysli. Vypněte. Na chvíli. Sedněte si do křesla, zavřete oči a minutu na nic nemyslete. Přijde-li myšlenka, zahoďte ji.
  8. Řekni to. Mluvte se svým okolím. Řekněte kolegům nebo partnerům nad čím přemýšlíte. Ulevíte si a nebudete v tom sami. A zbavíte se myšlenek, které vás trápí už delší dobu.
  9. Hraj si a pracuj. Práce by měla být zábava. To se lehce řekne, ale těžko plní. Zkuste si ale i vy najít při své práci nějakou zábavnou činnost. Nebo si prostě dejte pauzu a zahrajte si nějakou hru.
  10. Napiš jí. Napište někomu, kdo je ve vašem životě důležitý, ale dlouho jste s ním nemluvili. Nevymýšlejte slohovky. Stačí jedna krátká zpráva: Jak se máš? Nepůjdeme v pátek na pivo?
  11. Co chci mít, co chci dělat, čím chci být? Uvědomte si, kam se ve svém životě chcete dostat. Často vám to může pomoci v důležitých rozhodnutích, a když to budete mít pořád “při ruce”, neuděláte chybu.
  12. Žasni. Víte jak funguje vesmír? Proč je všude tolik života? Na světe je spousta krásných a záhadných věcí. Žasněte nad nimi.

Kritické myšlení aneb jak poznat bullshit? (Petr Ludwig)

Často s něčím nesouhlasíme, i když se nás druhá strana snaží přesvědčit, že má pravdu. Jak to ale poznat? Těžko. Ale pokud už vám někdo něco nutí, nevěřte mu do té doby, než vám předvede důkaz.

Lidé si často vytváří vlastní “mentální modely”, ke kterým si z reality vybírají jenom ty věci, s nimiž se ztotožňují a které potvrzují jejich mínění - tzv. confirmation bias. V těchto případech si nepřipouští rozdílné názory, protože by mohly ohrozit jejich již vytvořený postoj k danému tématu. A člověk se přirozeně snaží o to, aby měl všechny složky postoje (kognitivní, afektivní a konativní) v souladu. Jinak by ho to mohlo “ranit”. Můžete pak předložit tisíce protidůkazů, ale jakmile u jednoho najde onen zádrhel, ostatní ho nezajímají. Buď je ignoruje nebo překroutí, aby byly sloučitelné s jeho přesvědčením (Festingerova teorie kognitivní disonance). Je tedy důležité, abyste potenciální přítomnost tohoto fenoménu měli při diskusi s druhým vždy na paměti a nenechali se strhnout.

Navíc mozek lépe funguje směrem “od emocí k rozumu”. Často nevědomě preferujeme rozhodování na základě emocí před zdravým rozumem. Dokážeme si lecco nalhat a má to pak pro nás stejnou váhu, jako například fakt, že 1+1=2.

Nevím co mám číst! (Vojta Roček)

Víte, co by se stalo, kdyby se jeden den nic nestalo? Noviny by psaly o tom, že se nic nestalo.

Máte Facebook plný blbostí? Plný e-mail vtipů? Tisíc nepřečtených článků v záložkách? Nesvádějte to na fakt, že žijeme v informační době a těch informací je prostě moc. Chyba je totiž v tom, jak si informace filtrujete.
Nesledujte tisíce stránek na Facebooku, nečtěte tisíce webů. Zaměřte se jenom na to, co vás opravdu zajímá, co můžete ovlivnit, nebo co přímo ovlivňuje vás. Nemusíte vědět o každém večírku vašeho kamaráda ze střední, ze kterého posílá na Facebook fotky. Nic vám to nepřinese.

Nejhorší, co se může špatným věcem stát je to, že o nich nikdo nenapíšeNejhorší, co se může špatným věcem stát je to, že o nich nikdo nenapíše

Pokud vám něco uteče, nevadí. Buď to nebylo zase až tak zajímavé, nebo se to k vám stejně dostane. Nečtěte negativní zprávy. Ani je nepište. Nejhorší, co se může špatným věcem stát je to, že o nich nikdo nenapíše.

Není to o množství informací, ale o nastavení filtrů.

Nuťte uživatele přemýšlet... ale aby je to bavilo (Bára Buchtová)

Nenuťte uživatele přemýšlet je název knihy, ale také “mantra”, kterou si celý svět webdesignérů v poslední době vzal za svou. Bára se ale na tuhle věc dívá trochu jiným pohledem. Když totiž uživatelům/zákazníkům naopak nabídnete něco, nad čím musí trochu potrápit svoje mozkové závity, lépe si vás zapamatují.

Typickým příkladem jsou reklamní kampaně různých neziskových organizací, které často cílí na emoce a na to, abyste se nad daným problémem zamysleli.

Zkuste do vašeho produktu přinést trochu herních prvků. Když si například vezmu aplikaci pro učení cizích jazyků Duolingo, tak zde dostávám body za “denní sérii”, za body si potom můžu nakoupit různé vylepšení. Díky tomuto aplikaci používám opravdu denně a nikdy na ni nezapomenu. A když už ano, je to jako prohrát fotbalový zápas - nic se neděje, ale zamrzí to :-)
Vezměte si například IKEA efekt - když si to postavíme sami, bude to pro nás mít větší cenu.

Taky si během této reklamy říkáte: “o čem to sakra může být?”

Jak začít s UX (Berka UX)

Víte, jak zlepšit váš produkt za pár dní? A aby vás to nic nestálo?

UX je v poslední době zkratka, která se objevuje snad všude. Jsem rád, že Berka na konci přednášky zmínil “UX je podle mě design, jenom se tomu teď jinak říká”. Sám mám stejný názor, jenom jsem pořád nevěděl, jak mám lidem vysvětlit, co to UX je, přitom u designu to umím.

“Klasická” cesta při návrhu UX je běh na dlouhou trať“Klasická” cesta při návrhu UX je běh na dlouhou trať, zdroj: uxpa.org

Tím se ale nezabývejte. Pro začátek vám stačí čtyři body, které vás nic nebudou stát, zaberou málo času a výsledek se určitě dostaví:

  1. Diskontní uživatelské testování (2 hodiny)
    • Vytvořte si scénář toho, co chcete otestovat.

    • Sežeňte pár lidí na testování.

    • Nechte je splnit úkol ze scénáře.

    • Zapisujte si vše, co se děje. Nemusíte nic natáčet, na nic se ptát, jenom sledujte a dělejte si poznámky.

  2. Interview (20 hodin) - Sejděte se s uživateli. Skuteční lidé jsou často jiní než vytvořené persony. Kromě toho, že uvidíte reálně, jak vaši uživatelé aplikaci používají, uvidíte také, kdo je vlastně vaše cílovka.
  3. Prototypování (20 hodin) - Dělejte prototypy - náčrtky nebo modely. Ověříte si tím různé nápady. Pak je ale zahoďte... a začněte znovu. Než přijdete na všechno potřebné.
  4. Design studio (20 hodin) - Pozvěte 10 -12 lidí z celého týmu a klienta. Spolupráce přinese mnohem víc názorů a informací. 
    • Specifikujte, co se bude řešit - např. “nákupní proces". Vytvořte skupinky. Každá ať udělá za 30 minut nějaký návrh. Pak to všechno proberte a tohle celé zopakujte 2-3krát, dokud nebudou všichni spokojení.

    • Máte okamžitý feedback jak od programátorů (to nejde), tak od markeťáků (to chceme), ...